Další důležitá dovednost

8. března 2012 v 18:16 | Micha |  Deník a postřehy ze života
S příchodem do většího města mě potkala další povinnost. Co že to bylo? Naučit se jezdit městskou hromadnou dopravou. Jako pro někoho, kdo žije na malém městě, to do té doby bylo něco naprosto nedůležitého.
Když se zamyslím, potřebovala jsem ji do té doby jen velice málo. Jedna ze vzpomínek mě vede do Brna. Paní ve trafice jsme asi hodinu zpovídali na téma - na jakou dobu si mám koupit jízdenku, když se potřebuju dostat do zoo. Chudák, myslím, že nakonec byla zmatenější než my.
Jiné vzpomínky mě táhnou k pražskému metru, což je něco, čím bych se jezdit nenaučila nikdy, ani kdybych chtěla. Takže tam jsem přišla vždy jen náhodou a ještě s dalšími lidmi, kteří metrem jezdit umí, aby mě ukázali, jakým vozítkem se mám vydat. Kromě toho, jako někdo, kdo má fobii z eskalátorů, bych si s metrem stejně nikdy nerozuměla.
Buďme upřímní, je město, kde jsem se dříve hromadnou dopravou jezdit naučila. Je to Hradec Králové. A to jen díky tomu, že z Nového Hradce, kam se normálně dostanu, jezdí jen dva spoje.
Ale zpět do Olomouce. Už několik dní před tím, než jsem měla nastoupit tady, jsem přemýšlela nad tím, jaká to bude hrůza. Naštěstí nemusím jezdit z koleje do školy, takže tramvaj potkám jen na cestu na nádraží a zpět. Prvních pár návštěv Olomouce jsem sice tramvaje ignorovala, ale nakonec se našel člověk, který mě to naučil. Řeknu Vám, nakonec to až tak složité není. Pamatuji si dva spoje, jeden druh jízdenky a dvě zastávky. Netrvalo mi ani dlouho, abych vše, co souvisí s tramvají, vychytala. Aneb - ta velká fronta u automatu se dá obejít tím, že si koupím jízdenku v trafice, kde fronta není. Nebo: když jdu z autobusového nádraží na vlakové, nastoupím o zastávku dřív, i když jsem se chtěla projít. Je a není dobrý nápad cpát se tím šíleným davem.
Takže dneska už jezdím šalinou v pohodě a mám radost, jak pěkně jsem se to naučila :)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Annie Annie | Web | 8. března 2012 v 19:35 | Reagovat

Já jsem poloviční městské dítě - sice bydlím na vesnici, ale už od mala trávím spoustu času ve městě (a to dobrovolně), takže jsem se ty šaliny nějak naučila za pochodu. Občas mi teda ještě dělá problém ta orientace, co v Brně kam jede a jakou jízdenku si koupit, ale většinu tras, po kterých cestuju, mám vychytanou. Jinak šaliny, metra i vlaky zbožňuju, ale nesnáším autobusy a trolejbusy, nevím proč. :-D
Zajímavé zážitky :D časem třeba vychytáš i zbytek města. Ono se to někdy hodí ;-) :D

2 Lukáš Lukáš | Web | 8. března 2012 v 20:07 | Reagovat

Zdravím.

[1]: Já jsem tedy vyrůstal ve městě, ale rád bych bydlel na vesnici. Jsem přesvědčen, že pro magická cvičení je vesnice lepší (z důvodu že alespoň v některých vesnicích je "více přírody" než ve městě).

3 Syrion Syrion | Web | 8. března 2012 v 20:10 | Reagovat

Míši, já dřív měla takovej iracionální strach jezdit vlakem.. ale pak jsem to nějak překonala, přišla jsem jak na to a teď je to jeden z mejch nejoblíbenějších způsobů přepravy :D to samý s dálkovejma autobusama... to si nedovedeš představit tu hrůzu v prváku, že někam pojedu sama :D

4 Lukáš Lukáš | Web | 8. března 2012 v 21:14 | Reagovat

[3]: já bych měl spíše strach létat letadlem - tam si myslím, že hrozí větší riziko.

5 Syrion Syrion | Web | 8. března 2012 v 21:15 | Reagovat

[4]: A komu to cpeš?

6 Lukáš Lukáš | 8. března 2012 v 21:24 | Reagovat
7 Lady Rovena Lady Rovena | E-mail | Web | 8. března 2012 v 21:36 | Reagovat

Hehe, moje první jízda tramvají ... to si vždycky vzpomenu na Šimka a Grossmana :o)
Tramvají už jsem se naučila jezdit...je to jako bus, ale co mi dělá problém jsou podchody. Tím pádem metro pro mě není. Jakmile zalezu pod zem, tak jsem mimo :o) vždycky musím mít nějakého průvodce. Jednou jsem takhle vlezla do podchodu a po vylezení jsem místo do centra Ostravy šla do Poruby ... což je na opačnou stranu :o) ještě, že jsem se zeptala domorodce jestli jdu správně...pak jsem se musela vracet :o)

8 Míša Míša | E-mail | Web | 8. března 2012 v 22:38 | Reagovat

[3]: Taky jsem myslela, že vlakem se nikdy jezdit nenaučím, ale povedlo se :)

[7]: To mi připomíná jeden zážitek. Nevím, jak znáš Pardubice, ale tam je jedno velké obchodní centrum. Mezi vlakovým nádražím a divadlem (což je jediná trasa, co v Pardubicích znám). No a já z něj posledně vyběhla a spěchala  jsem na jednu stranu s tím, že jdu směrem k divadlu. Naprosto suverénně, a sestra za mnou, že neví, kde jsme. Ale přesvědčila jsem ji, že já to vím naprosto přesně. Po několika stovkách metrů mi to ale začlo být podezřelé, protože jsem vůbec nemíjela to, co jsem míjet měla. Samozřejmě, že jsem šla naprosto jinam. Jak mi potvrdila nějaká paní. Na moji obhajobu byla tma. Ale sestra mi pak "vynadala", že mám poslouchat ji :)

9 Irwain Nornossa Irwain Nornossa | E-mail | Web | 10. března 2012 v 0:38 | Reagovat

Původně jsem z toho měl taky fobii, ale pak jsem zjistil, že jsem narozen pro město daleko větší, než Brno.

10 Míša Míša | E-mail | Web | 11. března 2012 v 10:38 | Reagovat

[9]: To já asi nejsem ;)

11 Irwain Nornossa Irwain Nornossa | E-mail | Web | 11. března 2012 v 16:26 | Reagovat

[10]: Asi ne…

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama