Vegetariánství a změna stravování - půl roku

2. července 2013 v 8:00 | Micha K. |  Vegetariánství, veganství, raw a cvičení a
Bude tomu už půlrok, co se zde objevil článek, ve kterém jsem vyjádřila svoje pocity k jednomu videu. Na základě tohoto videa jsem se, jak jsem napsala, prozatím rozhodla maso nejíst. Šest měsíců po zhlédnutí videa maso stále nejím. Pocity jsou stále stejné a pamaličku se o sobě začínám vyjadřovat jako o vegetariánovi. Teď jsem se rozhodla shrnout všechny začátky v několika článcích a ty tu uvést v příštích dnech.

Jako každý nový začátek bylo i toto hodně těžké. Ale představovala jsem si to přeci jen o něco horší. 2.1. 2013 jsem jedla naposledy maso. Bylo to vepřové a bylo dušené. Ohřívala jsem ho v mikrovlnce na koleji a měla jsem ho přivezené z domů, kde se na Nový rok se může jíst pouze vepřové.

Následuje souhrn bodů. Fakta o době před vegetariánstvím a při.

1. BOJOVALA JSEM PROTI VEGETARIÁNŮM
No dobře, nebojovala, ale do té doby jsem k vegetariánům (a veganům) měla zvláštní postoj. Byla jsem přesvědčena o tom, že jim musí něco chybět a zapojovala jsem se do diskuzí, kde jsem sice stála někde na středu, ale možná trochu nakloněna na stranu masažroutů. Nemohlo mi dojít, že nejíst maso může být naprosto v pohodě. Měla jsem ale ke všem těmto lidem velké sympatie. Zajímala jsem se o jejich stravování a snažila se dávat dokupy informace. Jen mi to nešlo tak dobře, jak jsem myslela, že půjde. V mojí hlavě byl jakýsi blok, který zbořilo jedno jediné video.

2. CHTĚLA JSEM BÝT VEGETARIÁNEM
Bylo to někdy loni v létě, co jsem o tom začala přemýšlet. Jaké by to bylo? Co by mi řekli doma? To by neprošlo. Chtěla jsem udělat také první krok tím, že v rámci tradic budu v době půstu jíst maso jen v neděli. Neustále jsem však přemýšlela nad nepochopením rodiny. I tenkrát jsem si sháněla hodně informací, ale nebyla jsem si tak docela jista, zda bych to dokázala vysvětlit.
Také jsem si říkala, že v den 21 narozenin (dobré na zapamatování :)), bych vegetariánství mohla zkusit. Stále tu byla ale otázka, co na to ostatní? Hodiny jsem dumala nad tím, jestli si dám jako poslední maso gyros nebo jatýrka, abych si to pamatovala. Nakonec bylo moje poslední maso dušené vepřové, fuj. Taky si uvědomuju, že kdybych na vegetariánství přešla tímto způsobem, dlouho by to nevydrželo. Základem by tak podle mě nemělo být přejít z "miluju maso" na "nejím maso", ale mít určitý bod, ve kterém se rozhodneme, že teď už to nejde, že po tomto si už maso nikdy v životě vzít nemůžeme. Pro mě všechno byl tak velký šok, že mě dlouho ještě jíst maso ani nenapadne.

Někdy na podzim jsem měla sen. Byl komplikovaný, ale základem toho bylo stádo kravek, které jsem se snažila zachránit. Byly to všechno moje kamarádky a mluvili jsme spolu (já tam byla jako chlap). Dlouhý sen plný putování a magorů, co se za námi ženou s bouchačkami. Nakonec je všechny vykuchali. Prostě jsem najednou přišla na jatka a všude vysely moje kamarádky krávy. Tenkrát mi pohled na videa, kde jsou jatka nevadil. Nevím proč, ale kravky jsem moc nelitovala. Prožít to ve snu byl pro mě docela veliký "zážitek". Ten sen už nevím jak končil. Myslím, že tam bylo ale něco jao že "příroda si najde cestu". Sežraly je blechy. To je ale docela jedno. Jen tenrát jsem za tím snem hledala všechno možné, jen ne to, co v něm bylo. Teď ale přemýšlím nad tím, že už jsem tu problematiku měla tak dlouho vedle sebe, až se mi začínala promítat ve snech. Třeba jsem se vegetariánem měla stát dříve.

pokračování - článek druhý
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Grujorin Grujorin | E-mail | Web | 2. července 2013 v 8:49 | Reagovat

No, už se těším na zítřek. Ostatně, zajímá mě, kdy si se dohrabala k myšlence volby menšího zla a podobně, jak to u uvědomělých vegetariánů bývá. (Nemá cenu pitvat ty, co se tím staly jen proto že jejich idol jím je).
Vegetariánství není otázkou budoucího rozhodování, ale přitomnosti jednání společnosti. Mluví se o tom jen tak, aby nepřišlo v niveč prodej masa. Ale i tak, lidská vůle bývá mnohdy silnější.

2 maigreur-m maigreur-m | Web | 2. července 2013 v 9:34 | Reagovat

Já teda vegetariánka nejsem, ale masu se někdy vyhýbám, nenávidím vepřové, ten smrad z toho je hroznýýýý, ale miluju ryby, krůtí a kuřecí maso, ale nemusí to být každý den, vydržím i týden bez masa

3 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 2. července 2013 v 12:03 | Reagovat

Já maso skoro nejím, dávám si ho asi jednou, dvakrát za týden. Většinou to bývá ryba, někdy kuře. Vegetariánem bych se stát nemohla, miluju lososa a sushi.
Mluvím o sobě jako o takovém polovegetariánovi. Spíš si dávám pozor na to, jestli je jídlo na talíři bez barviv a jiných jedů.

4 Míša Míša | E-mail | Web | 2. července 2013 v 12:14 | Reagovat

[1]: Díky. Podobná zamyšlení nebudou na řadě zítra, ale až za několik dní. Napsala jsem dlouhý článek a musela jsem ho rozkouskovat, aby se to lidem vůbec chtělo číst. Budu ráda, když se pod těmi články setkám i s Tvým názorem ...

[2]: Nedávno na mě někde vyběhlo, že takoví lidé se nazývají flexitariáni. Kdysi jsem se setkala s módním trendem, kde o sobě lidé říkali, že jsou poloviční vegetariáni, tedy "halfíci". Příšerné slovo a očividně zase stvořené jen proto, aby někam patřili.

[3]: I toto svým způsobem ke všemu zapadá. Většina vegetariánů a veganů se naučila jíst zdravě. Mají prostudované všechny obaly všeho, vědí co kdo kde vyrábí. Znají všechna etická i zdravotní rizika. Protože se více soustřeďují na svoji stravu a to, aby přijímali co nejvíce kvalitního jídla, často odmítají věci nezdravé, GMO a podobně.
Jinak Ti to rozhodně chválím ...

5 Lukáš Lukáš | Web | 2. července 2013 v 15:37 | Reagovat

Zdarec,

já podporuju jenom takový to střízlivý vegetariánství. Úplné ne. :-)

6 Malleus Malleus | E-mail | Web | 2. července 2013 v 23:23 | Reagovat

Blahopřeji. Hlavně pokud se člověk cítí dobře jak fysicky, tak duševně, tedy pokud to například dává morální zadostiučinění.
Ony sociální zábrany znám; jak to doma přijímají?

7 Míša Míša | E-mail | Web | 3. července 2013 v 0:35 | Reagovat

[6]: Díky. A co Ty a maso? Po Tvém zamyšlení nad tímto problémem mě napadlo, zda maso taky nezkusíš omezovat?
Článek "co na to okolí" je připravený na ráno.

8 Lady Rovena Lady Rovena | E-mail | Web | 3. července 2013 v 0:46 | Reagovat

Taky se těším na zítra...tedy vlastně už na dnešek :-) Jsem zvědavá jestli někdo nakousne otázku duše a zvířata, duše a rostliny :-) jak jsem o tom psala na FB. Jinak při čtení o dušeném vepřovém mi zabylo docela "nevolno" :D Asi taky budu ten polo-vegetarián :-) jím jen kuře a ryby ...a vejce...občas... ok..i tu šunku si dám ;-) je fakt, že jím i vnitřnosti (srdce, plíce, játra, ledviny), ale maso kravičky a prasátka mi už jaksi nejede.
Nejsem proti vegetariánství...je to každého věc. Spíš mě zajímá kolik vegetariánů se koukne na své botky nebo přírodní šperky ;-) to bylo jen takové malé rýpnutí pro dnešní noc...snad tohle rýpnutí neupadne do propadliště dějin :-)

9 mengano mengano | E-mail | Web | 3. července 2013 v 8:29 | Reagovat

Přiznám se bez mučení - nejsem vegetarián a nestanu se jím. Prostě každý jsme nějaký a my doma maso jíme.
Určitě by mě ale nenapadlo někoho kritizovat kvůli vegetariánství. Je to osobní rozhodnutí a každý má právo jíst to, co chce :-)

10 Míša Míša | E-mail | Web | 3. července 2013 v 9:40 | Reagovat

[8]: Všechny tyto otázky budou ... jen ne dneska :) Neboj, na tu otázku jsem nezapomněla :)

[9]: Mám stejný názor. Podle mě ne každému sedí nejedení masa, takže já bych nekritizovala nikoho za toto.

11 Luz Luz | 4. července 2013 v 12:11 | Reagovat

Já nechápu lidi, kteří mají dojem, že musí jíst maso každý den - to přece vůbec není potřeba. Asi je za tím spíš jen lenost vyzkoušet nějaké jiné druhy jídel a namísto toho, na co jsou zvyklí, zařadit např. více zeleniny nebo luštěnin.
Vegetarián nejsem ani to neplánuju. Ale není neobvyklé, když jsem bez masa třeba týden. A když už si ho dám, je to většinou něco z ryb anebo kuřecí prsa.

12 Malleus Malleus | E-mail | Web | 4. července 2013 v 16:59 | Reagovat

[7]: Sám si k jídlu maso nezvolím, ale ze strany okolí se raději podvoluji, než bych se musel dohadovat. Tvůj následující článek to vcelku vystihuje.
Lidé odmítají vegetariánství nejen ze zvyku a tedy i jakési nelibosti k odlišnosti; ale též potřebují vegetariána přemoci argumenty, aby se před ním nemuseli stydět, cítit se nepříjemně a zamýšlet se nad svými možnostmi a volbami. Střet s vegetariánstvím (a na druhé straně např. při zabijačce) běžnému člověku odhaluje jeho nepřímý podíl na usmrcování a způsobované bolesti. Snad by mělo fungovat pravidlo o tom, že člověk může konzumovat jen maso zvířete, které sám zabil - aby nesl plné uvědomění svých činů. Ale to je velmi vzdáleno realitě.

13 Míša Míša | E-mail | Web | 6. července 2013 v 16:23 | Reagovat

[11]: Myslím si, že tohle je ideální přístup. Hlavně si připustit, že to maso nemusíme jíst každý den.

[12]: Možná až budeš jednou bydlet sám, nebo mít svoji rodinu, bude to u vás vypadat jinak.

To taky není špatný nápad. Ne jen proto, aby si to uvědomil, také o tom, aby věděl, že je to docela obtížné. Ale asi určitě by se s tím každého svědomí popralo nějako jinak, kdyby před tím viděl, jak to zvíře žije.
Také jsem se hodně setkala, ne zatím v souvislosti se mnou, že lidé potřebují říct vegetariánovi/veganovi, že jsou nějako nadřazeni. Většinou bez logických argumentů

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama