Moje socializace

14. prosince 2013 v 7:35 | Micha K. |  Vysokoškolský život
Přesto, že jsem si většinu života myslela, že jsem tvor společenský, minimálně poslední rok jsem se zjišťovala opak. Nakonec jsem kapitulovala a řekla si, že chci být sama, budu sama a že je mi nejlíp jen se sebou samotnou. S tím souvisí i změny v mém chování, protože když mi někdo naruší můj plánovaný klid, jsem značně nevrlá. Když se ale ohlédnu za poslední dobou, řekla bych, že se na společnosti ukazuji nějak moc podezřele často. A to ještě v situacích, ve kterých jsem si myslela, že se nikdy nikde neukážu. Ve skutečnosti trpím silným nedostatkem času a každá akce je tak i velkým zásahem do mého režimu.

Kdo tu na blogu aspoň někdy chvíli byl, ví, že nejím maso. Bohužel o tom tady pořád kafrám, protože se začal celý můj život nějaké zvláštně odvíjet od této změny. Nedávno jsem se bavila se spolužačkou, která to má podobně jako já, a ta dotáhla můj nápad, že bych se jednou mohla někde zúčastnit veganské večeře, k cíli. Ono je jednoduché říci, že bych tam šla, ale není s kým, ne však ve chvíli, kdy se ten člověk najde. Vlastně to byl super den, když jsme se začaly spolu bavit. Večer jsem šla do hospody se spolubydlícími a několika dalšími lidmi. Jedna ze spolubydlících, na otázky proč piju čaj, samozřejmě vytáhla moje stravování. Ne že bych jí to měla za zlé. Během nadcházející debaty na mě zaklepala jiná, naše nejnovější spolubydlící (od září), zda to nejím ze zdravotních, nebo etických důvodů. Odpověděla jsem, že z etických a čekala jsem smršť otázek, když tu mě překvapila odpovědí, že ona taky. Potkat dva nepojídače masa v jednom dnu je nádhera.

To jsem trochu odbočila. S onou spolužačkou jsem se tedy vydala na další veganskou večeři, která v blízkosti byla. Nejlepší je pocit, když člověku dojde, že není sám. Už se těším, až půjdu na další. Tam, nebo i jinde.

Druhá "akce" mě potěšila. V některých článcích, kde oroduji za facebook, se zmiňuji, že jsem díky němu našla kamaráda poláka, kterému občas pomáhám s češtinou. Tento člověk mě v listopadu uzemnil zprávou, že bude na konci měsíce ve stejném městě, jako studuji, přijede za kamarády, a že bychom se mohli konečně vidět. Nojo, jasně. Nějak jsem to pohřbila hluboko v hlavě a jala se plnit školní povinnosti. O to větší překvapení bylo, když mi začátkem prosince napsal, že za necelý týden je tu. S tím, že bych byla doma a ne tam, problém není, teď tu jsem třeba přes tři týdny, ale upřímně nejsem sebevrah, abych někde lítala s lidmi, které znám z internetu. Nakonec jsem si řekla, že kdyby byl magor, za ty tři roky to poznám. Vzala si do kapsy pepřák a strávila s ním a jeho přáteli dva příjemné večery - dva z pěti, které jsem měla na učení se na zkoušku. Mile mě překvapili. Všichni byli úžasní a teď už se těším, kdy je uvidím zase.

Poslední akce byl koncert Revolty. Možná si někteří vzpomenete, že jsem ho tu občas rozebírala. Jednoduše je to člověk, který propaguje život bez násilí, alkoholu, masa, korporací. Propaguje pozitivní přístup, lásku, pokoru, férovost, ... I když jsem k němu byla v průběhu těch dvou+ let co ho sleduji, občas skeptická, vždy jsem doufala, že půjdu na jeho koncert. Nu a tu jsem uviděla odkaz na jeho akci na facebooku. Napsala jsem jedné kamarádce, která ho neposlouchá, a šly jsme. Nebylo to na dlouhou dobu, což mi vyhovovalo. Viděla jsem jeho a spousty lidí, kteří smýšlí podobně, jako já. Konečně jsem si na něj mohla udělat vlastní názor. Bohužel jsem viděla chování různých hudebníků naživo, které jsem milovala, a oni mě tímto chováním odradili poslechnout si v budoucnu jakoukoliv jejich další písničku. No a u Revolty to byl pravý opak. Z videa se člověk dá odhadnout, ale když někoho vidíte naživo a vyzařuje z něj přesně to, co by mělo, je to skvělý pocit. Jsem ráda, že jsem tam byla. Pevně věřím, že zůstane takovým člověkem, jaký je a že přesvědčí spousty lidí, že život je jiný, než si oni myslí.
No a kamarádka se rozhodla, že se přidá k Seberevoltě. Krom toho několikátý den poslouchám jeho písničky pořád dokola, linou se z jejího pokoje.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Čtete rádi knihy?

Ano
Ne

Komentáře

1 pavel pavel | Web | 14. prosince 2013 v 12:12 | Reagovat

Já nejím maso z obou důvodů a moje přítelkyně je tolerantní, tak si klidně společně to vegetariánské jídlo uvaříme a sníme.
Taky mám rád klid, ale sám bych žít nikdy nechtěl.

2 Das Das | Web | 15. prosince 2013 v 9:48 | Reagovat

Tenhle styl hudby neposlouchám, ale věřím, že dokáže být velmi inspirativní.. Podle mě po koncertu člověk pozná pořádně tu kapelu (nebo zpěváka) a zamiluje si ji ještě více než dřív.. :)
Je skvělé, že poznáváš nové lidi, se kterými si rozumíš. :) Čas je nedostatkové zboží, ale kdybychom se váleli furt doma a život by nám tak rychle utekl a my si ho ani neužili.. tak by to byla zatracená škoda! :)

3 Míša Míša | E-mail | Web | 15. prosince 2013 v 11:47 | Reagovat

[2]: Jako rocker/metalista se u poslechu této hudby také cítím podivně :) Máš pravdu, promarnit čas je škoda.

[1]: Fajn přítelkyně :)

4 K. K. | E-mail | Web | 16. prosince 2013 v 16:07 | Reagovat

Mně vždycky potěší, když se potkám s někým, kdo smýšlí podobně jako já, co se týče vegetariánství. Ale už se mi to dlouho nestalo, nebo o tom aspoň nevím.

Na Revoltovi jsem někdy začátkem tohoto roku byla. Bylo to milé, v hodně věcech s ním souhlasím. :-)

5 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 20. prosince 2013 v 19:34 | Reagovat

Tak já jsem se zase pohádala s mamkou o tom, že už nebudu opravdu jíst nikdy maso... no takže bych potřebovala si s vegetariánem konečně pokecat o všech strastech tohoto stravovacího stylu :))

Revoltu v našem městě jsem naneštěstí nezastihla, zrovna jsem byla na dovolené

6 Míša Míša | E-mail | Web | 20. prosince 2013 v 19:59 | Reagovat

[5]: Jestli budeš mít někdy nějaké dotazy, určitě mi napiš mail. Nebo pro rychlejší komunikaci mi můžeš do mailu i poslat facebook, jestli ho máš :) Ráda Ti kdykoliv s čímkoliv poradím!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama