I já jsem si tím prošla

31. ledna 2015 v 13:59 |  Deník a postřehy ze života
Vlastně jsem tenhle článek měla napsaný asi čtyřikrát. Pokaždé jinak ale nikdy jsem ho nedokázala zveřejnit. Ještě nebyl čas na to, abych se na to dokázala podívat a byl by to pohled zpět, tak jak jsem to chtěla. Pohled zpět to nebude asi nikdy, ale aspoň už se na to dokážu dívat více objektivně.

Nemám perfektní váhu a nikdy jsem jí neměla. Většina mých kamarádek jsou krásné zdravě štíhlé holky, ale já jsem do jejich postav měla vždycky hodně daleko. Moje nejlepší kamarádka se v životě trápila "maximálně" s velikostí svých lýtek a já vedle ní byla jako kulička. Po tom, co jsem začala navštěvovat další školu a nemohla jsem jezdit do školy na kole, přibrala jsem rychle asi 6 kg a pak si zase držela novou váhu. Záhadně asi po půl roce po tom si toho začali všímat ostatní. Podle babiček jsem byla krásně baculatá. Tohle se později neobešlo bez mých ubrečených scén na téma, ať mi to nikdo neříká. Ale říkali. Pak se mě zeptal kamarád, jestli jsem nepřibrala a kamarádka, která má odhadem o pár desítek kilo víc mě upozornila, že mám nějaký širší obličej. Tohle jsou takové ty impulzy. Prostě víte, že jste tlustá. Protože kdyby ne, nikdo vám to neřekne.

S tím jsem ještě asi měsíc žila a pak jsem objevila stránku, kalorické tabulky. Je tam hrozně snadné si spočítat příjem kalorií. Ten den jsme měli nějakou oslavu, měla jsem pár buchet a tak jsem počítala a četla. Jasné, byla to oslava, kde se má člověk nadlábnout, ale měla jsem v součtu pár desítek KJ. To jednoho vyděsí a mě zvlášť, protože jsem v té době běla už dostatečně pošramocenou psychiku.

Tak jsem pomocí této stránky začala hubnout. První týden nemůžete jíst nad 5000 KJ, druhý nad 4500, 4000, 2000. Za tři měsíce jsem měla dole 17 kg. Z nějakých 64 kg na 47 kg. Ovšem já měřím 154 cm, takže tohle byl důvod v očích ostatních pro pochvaly, protože to byla moje ideální váha a vypadala jsem vážně pěkně.

Skoro nikdo si nevšímal, jak jsem hubla. Doma měli na starost sestru. Měla v tu dobu podobné problémy, zastavila se na podobné váze, jen má o patnáct centimetrů více. Takže zatímco jsem nejedla, vedla jsem důležité rozhovory s mamkou a babičkami o tom, jak jí vysvětlit, aby jedla. Já dál byla ta krásně štíhlá, která zhubla dobře a sestra měla v jejich očích jediná problémy. Vlastně mě na začátku i motivovala. Celý život měla nějaké to kilo navíc, tvrdí, že v jednu dobu měla i více než náš táta. Její největší věci má schované a nám se tomu ani nechce věřit. Každopádně u ní to byl větší rozdíl a všimli si toho všichni. Já u ní viděla, že to prostě jde.

Mně si všimla asi jen jedna spolubydlící. Dostávala jsem přednášky na téma jídlo, a když jsem se náhodou najedla, zrovna u toho nebyla, takže měla podezření, že nejím už vůbec. Pamatuju si, jak mě strašně rozčilovala.

Problémy jsem měla. O tlaku se nedá ani mluvit, o tepech. Byla jsem hrozně zpomalená. Menstruaci mám ok až teď, po více než dvou letech. Po krevních testech mi chyběla spousta látek, ale bodejť by ne. Nemohla jsem ale dělat skoro vůbec nic. Čtvrthodinová cesta na nádraží musela být s přestávkami na lavičkách a jít nakupovat se jít nedalo. Nemohla jsem ani delší dobu stát. Když jsme čekali třeba na učebnu před zkouškou, musela jsem se opírat o zdi. Naštěstí si většina kamarádek myslela, že to mám ze stresu, ale já měla vždycky chvíli před omdlením. Jednou jsem zůstala sedět asi 50 m od kolejí na obrubníku ve sněhu. Koukala jsem na svoje okno a sbírala síly, ale ty přicházely pořád pomaleji a pomaleji.

Chtěla jsem skončit na padesáti kilech a taky jsem v tu dobu začínala jíst víc. Naštěstí jsem si dokázala říct, že tohle už stačí, že méně nechci. Jenže člověku se najednou v mozku všechno nenarovná. Postupně se zákonitě dostavilo nějaké to kilo nahoru, pak hubnutí, zvracení, přejídání. Sedíte v koupelně, žerete platíčka čokolády a vlastně ani nevíte proč. Zastavila jsem se ale na 55 kg a i když jsem trpěla velkou touhou po sladkém a jedla a jedla, váha nahoru už nešla.

V té době už jsem ale byla vegetariánka. Vím ale naprosto jistě, že moje vegetariánství není žádný důsledek maskování poruchy příjmu potravy a že je to skutečně etické přesvědčení. Spousta lidí si myslí, že samo nejezení masa je porucha příjmu potravy a já bych jim do toho modelu akorát seděla.

Víc než rok poté jsem chtěla zkusit raw a během třech týdnů jsem přibrala 10 kg. Chvíli jsem myslela, že je to jen nějaký pozdější jojo efekt, pak jsem zjistila, že jsou i lidé, kterým raw nesvědčí a přibírají. Pochopila jsem to až teď. Jsem alergik, mám podezření na několik intolerancí nebo horších nemocí. Nemůžu lepek a podobné. Jen jsem nikdy nebyla u lékaře, protože na to nemám čas (a mám strach). Teď mi ale několik podobných lidí (alergie, intolerance) potvrdilo, že mají věci podobně. Někteří hubnou, když by měli přibírat, někteří přibírají, když by měli hubnout. Proto jsem došla až teď k přesvědčení, že svoje několikaleté nemoci musím vyřešit dřív, než budu třeba i jen zdravě hubnout.

Z některých věcí mám dlouhodobě hrůzu. Sladké pití si dám opravdu jen málokdy. Dva roky jsem neměla brambůrky nebo popcorn. O svém jídle musím mít přehled. Do dnes si jídlo vážím. Jinak mám porce buď malé, nebo velké. Celoživotně dávám přednost nekombinování jídla ale ať teď to má smysl, protože o jídle musím mít přehled. Kdo ví, jestli někdy zmizí kalkulačka, která mi pořád běží v hlavě a nesmyslně počítá, abych vážně nejedla hodně.

Přestože jsem od začátku věděla, že je to všechno blbost, až teď si dokážu udělat dobrý obrázek o tom, jak je to správně. Jak člověk jíst má, jak nemá. Občas mi třeba v hlavě hrábne a pár dní skoro nejím, ale pak si na všechno vzpomenu, uklidním se a je to zase fajn. Mám jen značně narušenou lásku k sobě samé a nedokážu ji přijímat ani od nikoho jiného.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Limeo Limeo | E-mail | Web | 31. ledna 2015 v 15:26 | Reagovat

Ráda bych ti řekla, jak tě chápu a že jsem si tím stejným také prošla, ale ne, vždycky jsem byla spíše... Sportovní typ :-). Ale co chápu jsou ty impulsy, kdy ti nejlepší přátelé řeknou, že jsi ztloustla, nebo tak podobně... Někdo si váhu drží hůře, nikdo lépe, musíme se naučit lépe neposuzovat knihu podle obalu ale dle příběhu ;-).
Páni, za takovou dobu jsi schodila tolik kil? To zní jako z reklamy na hubnoucí prášky - neuvěřitelně, a přesto to prý funguje :-D.
Páni, tak to musela být hrůzná dieta... Když o tom člověk takhle čte, úplně ho přejdou veškeré myšlenky typu "Začínám tloustnout"... 8-O.
Párkrát jsem zkoušela být vegetariánem, ale nikdy mi to nevydrželo více než měsíc. U některých jídel mi to nevadilo, ale jakmile jsme měli knedličkovou polévku nebo rajskou omáčku s masem, mé etnické žití šlo stranou :-(.
Přeji ti hodně úspěchů a nenarušenou lásku s obě samé; ta je důležitá, to víme všichni ;-).

2 zpravar zpravar | Web | 2. února 2015 v 22:45 | Reagovat

Pekne, jak clovek dokaze zmenit sve zvyky :) a pokud je mu potom lepe a citi se lepe, je to super :) Nejdulezitejsi je se nemit rad, coz jr impulz ke zmene :)
Ja si take hlidam jidelnicek (i kdyz ne tak striktne jako ty) a take se citim lepe. I kdyz u me tim impulsem byly kolegyne v praci, ktere mi rekli, ze vazim tak 60kilo i s posteli... (mam 180cm). Takze jsem se zacal venovat jidle ale tim jsem zacal pribirat a tucnet. Tak jsem si rekl, ze to tak dal nejde a zacal jsem se zajimat o fitness a doted me to neomrzelo, stal se z toho zivotni styl. Ale co je dulezite, mam se sice rad, ale ne tak, abych s tim prestal, aby me to prestalo motivovat. Prilezitost ke zlepseni je vzdycky, hlavni je prijit na to, jak toho docilit. A tobe se to evidentne povedlo, takze velka gratulace, jen tak dal :)

3 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 3. února 2015 v 17:11 | Reagovat

Tak to já zase bojuju s tím, že málokdy mám na jídlo chuť nebo na něj občas i zapomínám a jelikož mám rychlé spalování a hodně se hýbu, okamžitě je zle. Od té doby, co jsem přešla na veganství jím více, přibrala jsem 3kg, ale výš mi to už nejde, i když mi doktorka říká, abych tam ještě nějaké to kilo vpasovala (a to mi říká plno lidí, i já bych si to přála). Menstruace se mi spravila, ale když třeba zhubnu, opozdí se, a to potom musím dohánět... Momentálně se snažím hodně přibrat svalové hmoty a musím říci, že se mi to daří, z čehož mám radost :D

4 Ash23655 Ash23655 | Web | 7. února 2015 v 17:16 | Reagovat

nedokážeš příjmout lásku od nikoho jiného? :-(

nevím co mám na to říct..

5 Lukáš Přibyl Lukáš Přibyl | Web | 9. února 2015 v 17:12 | Reagovat

[4]: zvláštní že ?

6 Beatrice Beatrice | Web | 18. března 2015 v 22:48 | Reagovat

Dobrá reflexe toho, co jsi prožila.

Nedávno jsem si uvědomila, že jinak, než chybami, se dál neposunu. Nebo jen výjimečně. Chyby jsou neuvěřitelně důležité, ale zároveň i nebezpečné. Sráží, ale když je pochopíš a poučíš se, dostaneš se výš, než jsi byla předtím.

7 mamaeka mamaeka | E-mail | Web | 3. března 2017 v 17:25 | Reagovat

Khasiat buah naga untuk kesehatan sudah bukan hal yang diragukan lagi karena sudah banyak masyarakat yang mencoba mengaplikasikannya dan bahkan saat ini sudah banyak produk yang beredar di pasaran yang menggunakan bahan dasar buah naga. Namun, meskipun begitu ternyata masyarakat pun banyak yang belum mengetahui mengenai jenis buah ini, karena memang biasanya anda dapat menemukan buah ini di supermarket tertentu.Buah naga sendiri memiliki 2 jenis dilihat dari segi warna buahnya, yaitu menjadi buah naga merah dan juga buah naga putih. Pada dasarnya kedua jenis buah naga ini memiliki kandungan senyawa yang sama hanya berbeda pada warna buahnya saja. Dilihat dari luar, buah naga memiliki warna merah cerah dengan sisik besar yang ujungnya dipenuhi dengan gradasi warna hijau. Nah, lantas apa saja khasiat buah naga untuk kesehatan?Pada kesempatan kali ini mamaeka.com akan membagikan info mengenai khasiat buah naga untuk kesehatan dan bagi anda yang tertarik, silahkan anda simak uraian berikut ini. <a href="http://mamaeka.com/khasiat-buah-naga-untuk-kesehatan/">Khasiat Buah Naga untuk Kesehatan </a>

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama