Že prej můžu řídit

25. prosince 2015 v 15:38 |  Deník a postřehy ze života
Dlouho jsem se těšila na to, až mi bude osmnáct let. Nějak mě nelákalo legální pití alkoholu nebo třeba možnost se vdávat, ale těšila jsem se, až si udělám autoškolu. Čáru přes rozpočet mi udělal táta, který tenkrát prohlásit, že jsem na to malá, a udělat si řidičák mi zakázal. Bohužel. Přes 154 cm jsem se nedostala ani v následujících letech a tak jsem se odhodlala postavit si hlavu a přestat otce poslouchat. Pár měsíců jsem se ho snažila na to připravit a nechala se několikrát týdně někam vozit v marné naději, že by ho to mohlo přestat bavit a mohl by mi řidičák sám navrhnout. To se bohužel nestalo. Na druhou stranu se v něm stupňovala touha mě poučovat a během cest míval proslovy na téma zvuk motoru a spojka. Jak sám říká, on svého otce roky pozoroval, jak řídí (byl řidičem), takže v autoškole věděl, co má dělat. Mně jeho pojednání byla na nic, když jsem ani nevěděla, kterej pedál ta spojka je, nebo k čemu slouží. A tak to přišlo, jeden krásnej říjnovej den, kdy seděl u televize, jsem mu sdělila, že si začnu dělat autoškolu. Neodpověděl. Na téma auto, nebo autoškola se se mnou odmítl bavit další dva měsíce a při zmínce o dopravních předpisech odcházel z místnosti. Poprvé jsme se o tom bavili jednu v sobotu. Tenkrát se celá rodina pohádala na téma křižovatky. Byla jsem ráda, že jsem v neděli odjela a další debaty na téma autoškola jsem ani nezačínala. Ani, že jsem ji udělala. Vždycky jsem se bála, že když si sednu do auta, budu se vyhýbat autům v protisměru. Hned poprvé jsem zjistila, že nějaká auta v protisměru jsou mi docela fuk. Vlastně napoprvé mi bylo fuk úplně všechno. Snažila jsem se vyhnout aspoň tramvajím a byla jsem ráda, že vím, co je spojka, i když ještě nevím, k čemu je. Toho dne jsem ztratila fobii z přecházení silnice a začal se mi rozvíjet strach z aut autoškoly. Nakonec to bylo ale fajn, přijdu si konečně dospělá.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Miloš Miloš | Web | 25. prosince 2015 v 16:15 | Reagovat

A nezískalas naopak fobii z přecházení silnice u druhých? Já právě tu mám, abych někoho nepřehlédl a nepřejel jako poslanec Ransdorf, když dodržování dopravní signalizace se u nich nedá příliš věřit, abych nezachytil cyklistu nebo chodce, kteří j(e)dou po krajnici nebo i za ní. Toho všeho se bojím víc než jiných aut.

2 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 25. prosince 2015 v 18:23 | Reagovat

Řidičák mě teprve čeká, ale zatím se do toho nijak nehrnu, ani nemám moc chuť.

3 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 27. prosince 2015 v 23:12 | Reagovat

:D tak to já budu dělat řidičák asi hned v osmnácti... ale až za půl roku, co oslavím, jelikož na oslavu budu studovat ve Francii... a francouzský řidičák mi bude v ČR celkem na prd :D

4 Ludmilita Ludmilita | Web | 3. února 2016 v 20:58 | Reagovat

To máš asi práve opačne. Dáš mi aspoň trochu entuziazmu? Ja som ako 17 ročná dostala od otca peniaze na kurz a vôbec som nechcela. Strašne som sa bála a stále sa bojím. Už je to rok a pol odkedy mám vodičák, ale od skúšky som nesedela za volantom. :-(

5 Lukáš Přibyl Lukáš Přibyl | Web | 9. února 2016 v 21:02 | Reagovat

[2]: já bych jej nechtěl a to ani zadarmo. Ne nadarmo se říkává, že s řidičákem jsi "jednou nohou v kriminále" (a nebyl by to první případ, co se mnohým lidem opravdu stal)

6 Nancy Nancy | Web | 26. března 2016 v 10:54 | Reagovat

gratulujem k vodicaku :)
celkom len nechapem ten problem s vyskou.. snad nie si tak nizka aby si nedovidela cez predne sklo, nie?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama