Komentáře

1 iva-kapciarova iva-kapciarova | 13. července 2016 v 9:27 | Reagovat

Moc dobře si pamatuju, jak maminka mé kamarádky každý telefonát končila otázkou:"A Petro,máš už někoho? A Iva?"Někdy jsme se tím bavily, jindy nás to dost otravovalo. Bydlely jsme spolu v podnájmu, tři až čtyři holky a nikoho jsme neměly,  bylo nám ještě o pár let víc než tobě. Rodina o tebe má starost, chce,abys byla šťastná. Když budou tví blízcí vědět, že jsi spokojená tak, jak jsi, zvyknou si. Je to tvůj život. Myslím, že není dobré nutit se do něčeho, co nechceš jen proto, že je to společenská norma.

2 Lyra Lyra | E-mail | Web | 21. července 2016 v 20:57 | Reagovat

Jako kdybych tento článek napsala já. Shodujeme se v tolika bodech, až je to děsivé. Ráda bych pronesla něco velmi povzbudivého a moudrého, ale bohužel mě nenapadá nic jiného, než že s věkem to bude horší a horší. Čím je člověk starší, tím víc se od něj očekává, že si někoho najde a založí rodinu (obzvlášť pokud jsi žena). Je mi 24 a už se na mě někteří lidé začínají dívat divně, protože nikoho nemám... A nedokážou pochopit, že mám jiné priority. Takže co se tímto strašně komplikovaným a pravděpodobně nesrozumitelným komentářem snažím říct, je to, že v tom rozhodně nejsi sama. :-)

3 Lukáš Přibyl Lukáš Přibyl | Web | 8. října 2016 v 15:40 | Reagovat

[1]: ta poslední věta se mi zalíbila nejvíce

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.